Článek v časopise Instinkt věnovaný Lukáši Přibylovi

...

Jeho dovednosti získat si lidi, nenuceně, nevypočítavě, jen vykreslovaly zlatou povahu, kterou v dnešním světě snad už nemůžete brát jako „skutečnou“. Jenže pod povrchem pohody a nekonečného smíchu, kdesi hluboko v nitru, hlodala trápení a stresy, potichu mu krájející zdraví - které měl už tak dost chatrné; doktor mu kvůli srdečním problémům důrazně zakázal sport. Problémy měly jméno Kauza Bohemians. Nekonečný bolavý osud českého fotbalu i Lukáše Přibyla. Jak to všechno bylo? Od malička klokanům fanaticky fandil. V době, kdy dělal redaktora v České televizi, mu šéfové vyčítali, že jeho příklon k zelené je až příliš okatý. Talentovaný mladík ale výtky vždy tak nějak ztupil svým odzbrojujícím úsměvem… Z televize přešel na Spartu, kde se postupně vypracoval až v ředitele komunikace. Měl skvělé peníze. A pohodu. Jenže v roce 2007 přišel prosík z Bohemky: Pojď nám dělat ředitele klubu (v této funkci skončil Jiří Steinbroch). „Nemohl jsem odmítnout. Bohemce od malička fandím a chci jí pomoci v dobách, které pořád nejsou lehké,“ říkal, když si sedal do křesla, v němž si spíše finančně pohoršil. No a co. Srdce, které ho nakonec zradilo, bilo v zeleném rytmu.

...

Koneckonců, když Přibyl loni odcházel z postu ředitele Bohemky, sám přiznal: „Věci okolo kauzy mě vyčerpávají, i to je jeden z důvodů, proč chci skončit. Chci se více věnovat rodině.“ Jenže pořád jej strašilo rozhodnutí obvodního soudu. „Ve slabší chvilce se mi svěřil, že kolikrát ani nemůže usnout. Naoko vypadal v pohodě, ale zároveň se logicky strachoval, co kdyby…,“ říká Lukášův blízký kamarád, který si nepřeje zveřejnit jméno. „Nikdy jsem ho neviděl naštvaného ani smutného. Ale ta žaloba jej prostě strašila, jako by strašila každého z nás,“ dodává. Bylo toho dost - Přibyl v době, kdy působil v Bohemce, čelil výhrůžkám, nekonečným soudům, stresovým situacím, loni pak přišla obžaloba na něj samotného… Můžeme se jen domnívat, spekulovat, jak moc to ovlivňovalo jeho zdraví.

...